Vládce bohů zahýbá manželce, pro své milenky a levobočky shání místa, bohyně se hádají o jablko jako děti na pískovišti. Autor předlohy, Publius Ovidius Naso, přitom žil před více než dvěma tisíci lety. Divadlo Nahoď hraje části jednoho z nejvýznamnějších literárních děl antiky v hudebně-divadelním eintopfu.
Námět Publius Ovidius Naso
Scénář Jan Hrudka
Dramaturgie Lucie Špačková
Hudba, aranže a hudební režie Mirek Řehoř
Režie kolektivní, koordinuje Honza Hrudka
Hrají a zpívají Jana Kaiglová, Zuzana Špalová, Jan Hrudka, Petr Lamač a Miroslav Řehoř.
Premiéra 21. dubna 2011, v den 2764. výročí založení Říma. Aktuální počet repríz 5.
Technické parametry:
Minimální rozměry hrací plochy jsou 4 x 3 x 3 metry, potřebujeme možnost zavěsit lanko se závěsem. Výhodou je klavír či pianino v blízkosti jeviště (v opačném případě přivezeme vlastní klávesy), výhodou je zatemnění sálu kvůli stínohře. Dále potřebujeme neřízenou zásuvku 220 V v blízkosti jeviště, alespoň částečné divadelní osvětlení, přítomnost místního technika a zázemí pro účinkující. Potřebujeme 3 židle a stolek. Připravovat se budeme minimálně 60, ideálně 90 minut před začátkem představení.
Paridův soud Mezi Ploty 28.5. 2011
Milí diváci,
Jsme rádi, že se zajímáte o naše představení. Do našeho hudebně-divadelního eintopfu jsme vybrali jen některé příběhy z Proměn Publia Ovidia Nasa, protože jinak by byl tento leták silný jako průměrná kniha a představení by trvalo zhruba 25 hodin, což by si určitě nikdo z nás nepřál. Tak jako v pravém eintopfu se i v tom našem může stát, že se Vám nedaří jednotlivé ingredience rozeznat. Proto jsme se rozhodli zde stručně shrnout děj jednotlivých příběhů. Pokud antické báje znáte, tak to nečtěte, nic Vám to nedá.
Stvoření světa – z ničeho se stane nic, ze tmy světlo, z bodu prostor, z nečasu čas.
Jupiter a Jó – Vládci bohů Jupiterovi se zalíbí víla Jó, což se nezalíbí jeho manželce Junoně. Rozhodne se sokyni potrestat – promění ji v krávu, po nevýznamných peripetiích se stookým obrem ji odsoudí k smrti pochodem po Sahaře. Jupiter se kaje a Jó trest promine. Jó získá zpět svou dívčí podobu, ona i nemanželské dítě se stanou bohy v Egyptě.
Perseus – Věštkyně na trhu předpoví králi Akrisiovi, že bude zabit vlastním vnukem. Aby tomu zabránil, uvězní svou dceru Danaé. Ta se však zalíbí vládci bohů Jovovi, který k ní pronikne proměnen ve zlatý déšť. Tak vznikne Perseus, slavný hrdina, který nedopatřením zabije svého děda a vykoná řadu hrdinských činů, mimo jiné získá hlavu Medúzy, která mění svým pohledem živé bytosti v kámen. Tak potrestá Perseus zpupného obra Atlanta.
Herkules a Atlas – pověst vypráví o tom, jak Herkules přechytračí obra Atlanta.
Jablko sváru – bohyně sváru Eris není pozvaná na božskou svatbu na Olympu, za což se pomstí jablkem, které adresuje subjektivně TÉ NEJKRÁSNĚJŠÍ. Mezi bohyněmi vznikne spor, Jupiter nechá rozhodnutí na pozemšťanech, najde ho prostý pasáček Paris, v té době ještě netuše, že je ztraceným synem trojského krále. Paris jablko přiřikně bohyni lásky Venuši. Juno a Minerva, zneuznané jeho soudem, zorganizují začátek Trojské války – Řecka proti Tróji.
Trojská válka – trvala deset let, jak naznačil pozoruhodný úkaz, kdy had sežral hnízdo s devíti ptáčky. Nejslavnějším bojovníkem na straně Řeků byl Achilles. Toho s pomocí boží přemohl právě ne příliš bojovný Paris tak, že ho střelil šípem do paty, což bylo jediné zranitelné místo na jeho (jinde nezranitelném) těle. Po smrti Achilla se rozpoutal spor o jeho zbroj mezi řeckými vůdci. Hlavními kandidáty byli Aiás a Odysseus. Tento spor má v antické mytologii jasný výsledek, že vyhraje Odysseus – toto my necháváme na Vás. Válka skončí známou Odysseovou fintou s dřevěným koněm, v jehož útrobách se skryjí řečtí bojovníci a proniknou jím za hradby Tróje.
Aeneás – je trojský hrdina, který decimaci Tróje přežil. Z ruin hořícího města uprchl, zachrániv při tom svého starého otce a malého syna. Poté hledal mnoho let svůj domov, jeho otec mezitím zemřel. Navštívil na svých cestách věštkyni Sibyllu, se kterou navštívil podsvětní říši zemřelých – ta mu předpověděla, že založí slavné město v Itálii, z něhož vzejde Řím. Tak se také stalo a Aeneás se stal, na přání své matky Venuše, bohem domácnosti.
Přejeme příjemný divadelní zážitek!