Jan Novák
Milan Jiřík, výčepní z Ústí – Jakub Švehla
Jiříková, jeho žena – Judita Feuersteinová
Jitka, její dcera – Vendula Peterková
Josef Králíček, instalatér z Pardubic – Michal Šindelář
Králíčková, jeho žena, prodavačka – Zuzana Miková
Vavřinec, docent na vysoké škole – Michal Semian
Vavřincová, jeho žena, laborantka – Jana Bernsteinová
Jarda Kouba, vlakový stevard – Ondřej Leinert
Šafránek, major STB – Petr Lamač
Zora Drahokoupilová, bývalá učitelka – Hana Otáhalová
Alice Křížová, její kamarádka – Kateřina Feszaniczová
Pavel Zástěra, donedávna student filozofické fakulty – Matthias Feuerstein
Agent Státní bezpečnosti – Jan Hrudka
DRAMATURGICKÁ SPOLUPRÁCE – Kristina Šindelářová, Dominik Melichar
KOSTÝMNÍ SPOLUPRÁCE – Silvie Kovářová
SCÉNOGRAFIE A REŽIE – Jan Hrudka
Převzetí moci v Československu komunisty znamenalo konec svobodné literární, rozhlasové, televizní i divadelní tvorbě. Těžištěm dramaturgie 50. let se měly stát nově vzniklé hry ve stylu tzv. socialistického realismu, přičemž klíčová byla ideologická vazba na Sovětský svaz. Otevřená satira byla redukována na komunální kritiku. Uvolnění politických poměrů v 60. letech umožnilo do Československa proniknout novým divadelním směrům ze západu – “filozofické” divadlo, existenciální tragédie či absurdní drama. Na domácích scénách se etabluje Václav Havel, Milan Uhde, Josef Topol a další, ve druhé půli 60. let se rozvíjí i politická satira. Události srpna 1968 definitivně ukončily naději na demokratizaci československého režimu. Následující období takzvané normalizace nastoluje přísnou cenzuru, probíhaly čistky ve stranách, rušily se organizace včetně divadel. V 70. letech se významné divadelní události přesouvají do neoficiální sféry – “pokrývání” zakázaných autorů alternativními jmény, bytová divadla, underground, samizdatová vydání a dramata exilových autorů. Navzdory tomu, že po roce 1968 odešla z Československa řada spisovatelů, vzniklo v exilu dramat oproti předchozím dvěma dekádám divadelních her poměrně málo. Starší autoři často v tvorbě ustali a mladí po emigraci s dramatem začínali. Jedním z těchto autorů je česko-americký spisovatel Jan Novák (*1953). Jeho hra Čížci (Czechs) z roku 1978 je satirickou alegorií Československa ztrácejícího naději na suverénní budoucnost. Hra byla uvedena anglicky v roce 1979 v divadle při Chicagské univerzitě. V Česku je toto uvedení, pokud je nám známo, první.
Text hry je převzat ze samotné publikace, českou verzi se nepodařilo dohledat, a tak hru z angličtiny přeložil Ladislav Nagy s autorem.
Minimální rozměry hrací plochy 5×5 metrů, výška 2,5 metru, základní nasvícení, možnost použít zvukotechniku s připojením laptopu na malý jack kabel, zázemí pro účinkující.
Vstup do sálu 150 minut před začátkem představení.